Kuba kapitola 3

5. – 7. den
Trinidad
Magnet pro turisty, bůh ví proč…

Krásný lednový den, ideální na vypocení duše v autobuse. Ale tentokrát volíme noční turnus a šetříme tak za ubytování. Většina cestovatelů ze Santiago de Cuba navštíví město Baracoa, ale my z čistého rebelství (a taky nedostatku času) směřujeme autobus rovnou do proslaveného Trinidad. Když na cestách potkáte někoho, kdo na Kubě byl, ihned vám doporučí návštěvu Trinidad.  Po 600 km a 9ti hodinách nedobrovolné jógy v sedačce autobusu, sjíždíme schody autobusu jak slimáci z okapu při letní bouřce. Tak se ukaž Trinidade…

„Taxi! Taxi!“

„No  jó, pořád…“

Od Fridy, která nás ubytovávala v Santiago de Domingo máme adresu její „kamarádky“ (zřejmě v boji za kapitalizmus, viz níže…), která nás ubytuje. Adresu potřebovat nebudeme, kamarádka na nás na nádraží čeká. Je sedm hodin ráno, autobus měl hodinu a půl zpoždění než dorazil. Kamarádka nehne brvou, protáhne zdřevěnělé nohy a velí „Za mnou!“

Kamarádka

je cca 60ti letá paní a svoje ubytování sdílí s turisty a svým cca 35 letým synem, který turistům nabízí hřbety svých vraníků pro projížďku k vodopádům. Společně na vizitkách Máma&Syn trochu působí jako sérioví vrazi z Dallasu 70tých let na fotkách hledaných osob. Snídani vítáme, ale nadšení z ní nejsme. Kvalita klesá a cena stagnuje na stokoruně za osobu. K večeři nám kamarádka nabízí humra, odmítáme s díky, že si chceme užít večeře ve městě při noční procházce. Rovnou oznamujeme, že snídani si taky necháme ujít a projížďku na koních jsme již měli před pár dny. Kamarádka zavelí, ale tentokrát svým slušně vycvičeným vráskám v obličeji,  aby zastaly pozici: „Sesílám na vás hromy a blesky!!!“ … Za to si zaslouží povýšit z Kamarádky na Babiznu. Navíc přezdívka Kamarádka nepotěší žádnou nezadanou ženu.

Trin..nedat

Prozkoumáváme starobylé městečko, která na nás dýchá skanzenovou atmosférou.

„Taxi! Taxi!“

Ale tak dýchá celá Kuba a tak nám to brady směrem k zemi úplně neposílá. Vlastně tu nenacházíme nic extra. Možná jen ceny v restauracích, které mají extra přirážky.

Protože už druhý den nemáme co objevovat, chceme po snídani vyrazit na pláž.

„Taxi! Taxi!“

Snídani  ve zdejší podnicích objevujeme s menší námahou, ale podařilo se. Výběr ranního pečiva srší kreativitou stejně jak obrázky malované rozlitou kávou do podtácku.  Kdoví proč na Kubě nedokážou nikdy trefit hrnek při nalévání kávy, zřejmě zdejší zvyk. Cenou a požitkem se dostáváme tam, kde jsme na tom s babiznou, ale přináší to i své ovoce. Při snídani si nás odchytávají 2 německé mladé cestovatelky s dotazem, jestli nechceme jet na pláž a podělit se o cenu za taxi. Neváháme a to jsme se ani nenadechli, nevydechli a netvořili.

„Taxi! Taxi!“

„Jo, teď už jo, otravo…“

Okolo 11 ráno tak vyrážíme na 7 km vzdálenou pláž a s taxíkářem se domlouváme, aby pro nás v pět odpoledne zase přijel. Myslíte, že přijel?

Popisovat pláž nemá smysl. Karibik. Vyprávět jak můžete hodinu hledat místo, kde se na takové na pláži najíst také nemá smysl, protože historka by skončila tam, kde začala. Odmítnutím otravy na pláži nabízející sendvič. Kubánský sendvič! A nakonec jeden z nejlepších, co jsme na Kubě měli a za velmi pěknou cenu. To jsme ze zkušenostmi ještě na v plenkách kubánské výpravy a teprve začínáme tušit, že kubánský sendvič budeme jíst téměř každý den.

Kubánsky sendvič

Houska, salám vydávající se za šunku a sýr.
Spoustu plátků salámu i sýru.

Pátá odbíjí hromobitím, kapkami deště do rákosového paraple a příjezdem taxíkáře. Po cestě se ptám: „I ty naše Kubánče zdejší, je hojná zvěř v přilehlém okolí tvého rodiště?„. Taxíkář: „Ano jsou„. Dál pokračuji pro jistotu v konverzaci jen klasickou španělštinou. „A jsou nějaká z nich nebezpečná?“ Taxíkář: „Ano jsou!„. Ptám se jaká. „Ty co jsou hloupá a skočí před taxík.“ Následuje výbuch smíchu, taxíkář se bujaře zasměje svému vtipu a pak zase suše dál řídí taxík.

Poslední den v Trinidad trávíme sledováním davů turistů a podezřelého zlodějíčka, procházíme si zdejší trhy a odpočítáváme hodiny do soumraku, abychom mohli dát Trinidad dobrou noc a ráno už mohli vypadnout vstříc novému dobrodružství.

Fotopříběh podezřelého zlodějíčka

Pozn.: …možná je to jeho peněženka, ale je to osůbka krásně podezřelá a fotogenická 🙂

„Taxi! Taxi!“

Babizny se raději na doporučení ubytování v dalším městě neptáme a vyrážíme dál hledat na vlastní pěst nějaké to ubytování ve městě Cienfuegos.

 Po týdnu na Kubě, souhrn toho co ve vás Kuba zanechá

„Taxi! Taxi!“ – otravní taxíkáři neustále pokřikující Taxi! Taxi!, i když jim koukáte do obličeje ze vzdálenosti 1 metru.

Kubánský sendvič – to co vám nabídne Kuba v obchodech jsou špagety a kečup. V restauracích/barech jsou to pak cenově dostupné kubánské sendviče (resp. sendvič, není víc druhů)