Motorkou z Prahy na Saharu – 6. část
Romantické městečko Séte
na jihu Francie
Séte - klid u moře
Do přímořského městečka Séte dorážím již po setmění, ale ještě před městem mou pozornost kradou divocí plameňáci, kteří si jen tak postávali v bažinách. Neměl jsem tušení, že v Evropě jde narazit na plameňáky jinde než v ZOO. Asi to bylo znamení, že se mi tu bude líbit.
Hned co jsem se ubytoval v hostelu, vyrazil jsem do města lovit potravu. Bohužel byl zrovna nějaký svátek a skoro všude bylo zavřeno. Pouze jedna jediná restaurace byla otevřená. Jednalo se o pizzerii, kde měli shodou okolností soukromou oslavu. Vstoupit mě, ale nechali a pizzu jsem si mohl objednat s sebou. Když jsem si pizzu přebíral, majitelka restaurace mě vybídla, ať na oslavě zůstanu… a teď bych Vám rád řekl, jak jsem samozřejmě takovou nabídku nemohl odmítnout a jáká párty se děla dál… ale pravda je mdlá jak krupicová kaše, s díky jsem odmítl a vyrazil sníst pizzu ven… kde pršelo… a tak jsem skončil v baru hostelu.
Den to byl hodně dlouhý a já byl úměrně tomu unavený. V Séte si musím pořádně odpočinout a zůstat déle než jednu noc.
Objevování Séte
Druhý den ráno jsem se po snídani jal město prozkoumávat a najít supermarket, kde si nakoupím zásoby jídla. Séte působí relativně malým dojmem, skoro jakoby se tu měl každý znát s každým. Přitom veliké na objevování je víc než dost. V centru máte vodní kanály s přístavy malých loděk, náměstí s velkou chobotnicí, je tu křesťanská epicky panoramatická vyhlídka na kopci, promakané graffity na stěnách starých domů, malebné uličky s útulnými restauracemi a kostelíčky. Plameňáky už ani nezmiňuji. Procházet a ztrácet se tu dá s příjemnou lehkostí a ledabylou nerozvážností.
Graffiti v Séte
Vždycky mám radost, když obejvím v nějakém neznámém městě zajímavé graffiti. Trošku tím poznáváte lokální umělce a jejich kreativitu. Někdy můžou graffiti odrážet atmosféru města, buď jsou hravé a nebo jsou temné. Někde jsou jen čmáranice chuligánů, jinde je to zas takové umění, že si říkáte, že za to muselo město určitě ještě platit. Tady v Séte je to ten případ, který vás naplní příjemnou zvědavostí objevovat další a další. Graffity se tu staly součástí města a s nezanedbatelnou měrou ho částečně definují.
Výhledy v Séte
Prozkoumávání malebných uliček Séte mi přináší povznášející spokojenost a o to víc jsem nadšený, když mě pár set metrů stoupání z centra města, dovede k dechberoucímu výhledu na okolí. Tady si otevírám nakoupený sýr, bagetu a rajčata. Užívám si piknik s epickým výhledem. Hned jak ustane hrozba rajčatových skvrn jejich zhltnutím, se převlíkám do nově zakoupeného bílého trika s tenkými horizontálními proužky. Teď už jako Francouz nejen jím, ale i vypadám 🙂 Natáhnu se na dřevěné lavičce, sleduji jak nade mnou plynou mraky, do čela mě štípou paprsky slunce a v uších mi hraje francouzská melodie konverzace páru sedícího opodál.
Po prozkoumání města a relaxace na vyhlídce se vracím zpět na hostel a začínám se věnovat své práci u počítače. Hned zítra vyrážím překonat další hranici a vstoupit na uzemí Španělska. Pokud budete někdy v Séte a budete hledat ubytování, doporučuju hostel Georges Hostel & Café 😉